pODZIM

           V září začínají svou funkci plnit tzv. „biopásy“, které zvyšují úživnost honitby a poskytují kryt pro zvěř. Pro biopásy je vhodné využít nepravidelné okraje velkých pozemků zvláště v blízkosti lesa. Na polích vzchází ozimá řepka, výdrol obilnin, probíhá seťová orba pro ozimé obilniny a probíhá setí ozimého ječmene, později pšenice, žita a tritikale. Končí sklizeň máku, probíhá sklizeň sóji, lupiny, slunečnice, poloraných odrůd brambor a kukuřice na siláž. Na polích, kde probíhá sklizeň je dle nového zákona o myslivosti 449/2001 Sb. zakázáno lovit zvěř, tedy na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200m od hranice těchto pozemků, a to z důvodu bezpečnosti. Škody na kukuřici způsobené zavíječem kukuřičným jsou opět vysoké a jsou zaměnitelné s poškozením divokými prasaty. Pěstování kukuřice odolné proti zavíječi je perspektivní nejenom z hlediska ochrany přírody a snižování spotřeby pesticidů, ale i pro vysokou kvalitu siláže či zrna bez plísní a mykotoxinů. Se začátkem sklizně kukuřice na siláž začíná migrace černé zvěře do lesnatých oblastí. Srnčí zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst) což lze využít pro rozpoznání průběrných kusů „holé“ srnčí zvěře. Od září začíná lov kachen a myslivci dle nového Zákona o myslivosti musí pro lov vodního ptactva používat ocelové broky. I když jsou ocelové broky tvrdší, k poškozování hlavní by nemělo docházet, protože moderní brokové náboje tuzemské výroby jsou vybavené chrániči broků, které brání kontaktu broků se stěnou hlavně a snižují tak nebezpečí opotřebení hlavní. Při honech na kachny je nutno počítat i s kontrolami Policie ČR, která i v letošním roce bude sledovat dodržování zákazu konzumace alkoholu při lovu a platnost všech potřebných dokladů. Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Probíhá houbařská sezóna, proto je na místě dodržování všech bezpečnostních pravidel při lovu. Na svátek Sv. Václava vrcholí jelení říje. Jelení zvěř, zvláště pak silní jeleni, je mimo období říje obtížně pozorovatelná, a proto je toto období pro mnohé „svátkem“, časem výběru ušetřené dovolené a možností vyrazit do hor pozorovat tuto nevšední událost. V září se dostává na trh čerstvá zvěřina, kterou lze považovat za velmi kvalitní biopotravinu. Na rozdíl od masa produkovaného v režimu ekologického či normálního zemědělství se u zvěře nepoužívají antibiotika.

           V říjnu postupně ubývá přirozených zdrojů potravy pro zvěř, zvěř je nucena hledat potravu na polích, kde se paství na řepce a časně setých obilninách. Spárkatá zvěř se začíná se shlukovat do zimních tlup - stává se více viditelnou, což není projevem přemnožení zvěře, ale jedná se o její přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a ubránění se predátorům. V říjnu se musí myslivci věnovat přikrmování, zvěři se vytváří tukové zásoby, které rozhodují o přežití zimního období. Díky letošním dobrým výnosům obilnin i kukuřice bude jadrných krmiv dostatek. I přes poměrně nízké ceny je nutné dbát na kvalitu krmiv a na dobré podmínky pro uskladnění. Mnoho obilí bylo odmítnuto při výkupu díky vysokému obsahu plísní a fusarií, což souvisí s vyšším obsahem mykotoxinů a takové obilí by se rozhodně v krmelcích a zásypech objevit nemělo. Zaplísněné krmivo značně snižuje efekt přikrmování a může ohrozit zdraví zvěře. Bažantí zvěř vyžaduje pravidelné doplňování zadiny do zásypů. Myslivecká sdružení i Okresní myslivecké spolky vykupují kaštany a žaludy, kterými lze zpestřit potravní nabídku počátkem zimního období. Jelení říje byla v letošním roce tichá, na většině území chybí starší věková kategorie jelenů. Srncům začíná období shazování parůžků - nové jim začnou růst koncem ledna. Probíhá daňčí říje, která je doprovázená souboji podobně jako u jelení říje. V polovině října začíná lov bažantů, a tím vrcholí lovecká sezóna.

            Je nutno vyzvat myslivce k dodržování všech pravidel bezpečnosti při lovu. ČMMJ vítá zvýšenou aktivitu Policie ČR při kontrolách na společných lovech, ve kterých se zaměřuje na kontrolu zákazu konzumace alkoholu, platnosti dokladů, odpovídajícího stavu zbraní a dokladů o pojištění. V říjnu pokračují polní práce. Po sklizni kukuřice na siláž, brambor, slunečnice a sóji je prováděná orba a setí tritikále a ozimé pšenice. Zaseté plochy postupně vzcházejí. Na založené porosty jsou aplikovány herbicidy proti chundelce metlici a dalším ozimým plevelům. Ozimé obilniny letos vzcházejí díky suché půdě velmi pozvolna. Mnoho strnišť bylo po sklizni ošetřeno „totálními“ herbicidy na bázi glyphosátu, které nenechají na poli jedinou živou rostlinu. Zvěř je i tímto faktem nucena stahovat se na vzešlé ozimy a na okraje silnic a železnic. Tam je potravy dostatek, hrozí však poškození zemědělských plodin či komplikace řidičům. Proto by řidiči měli dbát na dodržování přiměřené rychlosti.

           V listopadu pro zvěř nastává období nouze, myslivci jsou povinni pomoci zajistit zvěři potravu. Vzhledem k současnému dostatku krmiv, snadnosti dopravy, zvěři nevyhovujícím stavu současné kulturní krajiny a rozdílnosti hospodářských zájmů člověka v krajině je pomoc myslivců nejenom morální a legislativní povinností, ale i nutností. Díky plošné likvidaci živočišné výroby je krmiv dostatek, ceny jsou vysoké, ale přesto je nutno klást důraz na kvalitu, v žádném případě nelze připustit nákup zaplísněných krmiv i za sebevýhodnější cenu. Zaplísněné krmivo zvěři neprospěje a může mu způsobit vážné zdravotní komplikace či smrt. Nejvhodnějším krmivem pro zvěř zůstává zrno ovsa a seno. Se siláží či senáží je lépe počkat, až s příchodem mrazů, jinak se rychle kazí. Důležitým místem pro zvěř jsou i slaniska, tedy místa kde myslivci předkládají zvěři kusovou krmnou sůl, kterou je nutno průběžně doplňovat. Myslivecká sdružení i Okresní myslivecké spolky pokračují ve výkupu kaštanů a žaludů, které dosoušejí a následně předkládají zvěři. Díky teplému říjnu časně seté ozimé obiloviny a řepka poskytují zvěři dostatek čerstvé pastvy, obsahují však velmi málo vlákniny, což způsobuje zažívací problémy. Srnčí zvěř se sdružila do zimních tlup a stává se více viditelnou, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování srnčí zvěře, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a funguje jako obrana před predátory. Početní stavy divokých prasat jsou vysoké, a proto je nutno zintensivnit lov selat a lončáků zejména při individuálním lovu a následně i při naháňkách, jinak hrozí škody na zemědělských a lesních kulturách. Černá zvěř po sklizni kukuřice migruje do lesnatých oblastí, kde přežívá zimní období. Probíhá hlavní období honů na drobnou zvěř.

 

POSLEDNÍ SNOP Z POLE, PRVNÍ ZRNO DO ZÁSYPŮ

     V září myslivci již musí začít s přikrmováním zvěře. Jak tvrdí stará myslivecká zásada „poslední snop z pole, první zrno do zásypů“, tedy s přikrmováním začít hned po sklizni obilnin. Kombajny rychle sklidí obilní pole s malými ztrátami, sláma je na kombajnu drcena a okamžitě následuje podmítka či orba. Pole se tak z vysoce úživného prostředí před sklizní rychle promění na suchou potravní poušť, kde zvěř nemá prakticky žádný zdroj potravy, krytu ani vody. Po žních je nutno začít s přikrmováním srnčí zvěře jadrnými krmivy, zejména v polních honitbách. Současně probíhá kontrola technického stavu přikrmovacích zařízení a rovněž je nutné zkontrolovat umístění krmelců v návaznosti na plochy oseté ozimými obilovinami a hlavně ozimou řepkou. O novém umístění krmného zařízení se musí uživatel honitby dohodnout s majitelem pozemku, což je nejenom slušnost, ale i povinnost vycházející ze Zákona o myslivosti, který garantuje v tomto směru práva majiteli pozemku. Je nutno dbát na to, aby byl v honitbě nejméně 1 krmelec na 5-10 kusů spárkaté zvěře a 1 krmné zařízení pro drobnou zvěř na 10-15 kusů. Pro srnčí zvěř, která je teritoriální, by měla být krmná zařízení rozmístěna pravidelně po honitbě. Pro tlupní druhy zvěře se vyplatí vybudovat soustředěná krmeliště. Krmné zařízení by mělo být umístěno na suchém místě; s dobrým rozhledem pro zvěř (aby dokázala včas zjistit nebezpečí a v klidu uniknout); v klidové zóně (v dostatečné vzdálenosti od hlavních silnic a železnic - odlákání zvěře pro snížení střetů s dopravními prostředky); nejméně 100-200m od mladých lesních porostů (snížení škod na mladých porostech). Pak se zvěř cítí bezpečněji a častěji navštěvuje krmná zařízení. V září myslivci začínají přikrmovat také bažanty. To se provádí doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do „zásypů“, což jsou zastřešené plochy 2x2 metry, ve kterých je předkládané krmivo chráněno před zaplísněním. Je nutno krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což pro myslivce není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace. V tomto měsíci se začínají rozpadávat rodinná hejnka a hlavně bažantí kohouti odcházejí hledat nová stanoviště. Je nutno doplnit také všechna slaniska kusovou krmnou solí.

 

SVÁTEK SVatého HUBERTA - PATRONA MYSLIVCŮ

      Konec října a začátek listopadu je každoročně svátkem všech myslivců, který si připomínáme 3. listopadu pořádáním Svatohubertských mší, koncertů lovecké hudby, nebo jízdou svatého Huberta.

      Svatý Hubert se narodil mezi lety 656 n. l. a 658 n. l. v Toulouse v dnešní Francii a zemřel 728 n. l. poblíž Bruselu v Belgii. Svatý Hubert byl též přezdíván „Apoštolem Arden“ a stal se prvním biskupem Liége. Stal se křesťanským svatým - patronem lovců a myslivců, ale za svého života byl, mimo jiné, také významný matematik a optik Jako ochránce jej uctívají také chovatelé koní, řezníci, střelci, kožešníci, soustružníci, slévači, optici a matematici.

      Hubert byl nejstarším synem a dědicem Bertranda, vévody Akvitánského a vnukem Chariberta II, krále Toulouse. Jako mladík byl poslán ke dvoru Theuderika do Paříže, kde svým příjemným vzhledem a vystupováním získal přezdívku „hrabě paláce“. Stejně jako ostatní šlechtici té doby, Hubert byl vášnivým lovcem a účastnil se všech honů pořádaných u dvora. Brzy se oženil s Floribanne, dcerou Dagoberta, hraběte Leuvene. Byl to účelný sňatek, z něhož se zrodil syn Floribert, který se později měl stát biskupem v Liége.

      Bohužel, Hubertova žena zemřela při porodu a Hubert se začal šlechtickému dvoru vzdalovat. Uchýlil se do zalesněných divokých Arden a plně se oddával lovu. V té době u něj došlo k velkému spirituálnímu prozření. Na Velký pátek, když se všichni lidé shromažďovali v kostele, Hubert vyrazil na lov. Podle křesťanské legendy, uprostřed lesů spatřil majestátního jelena, který na něj mírně shlížel, mezi parohy zářící krucifix. V tu chvíli uslyšel hlas, který k němu promlouval: „Huberte, pokud se neobrátíš k Bohu a nezasvětíš svůj život víře, půjdeš brzy do pekla!“ Hubert se po tomto zážitku obrátil na víru, byl přijat Svatým Lambertem, který se stal zároveň jeho duchovním učitelem. Vzdal se všech světských radovánek a vzdal se také práva prvorozenectví ve prospěch mladšího bratra Euda Velkého. Své veškeré bohatství rozdal chudým, započal studium kněžství a brzy se stal předním duchovním v Lambertově diecézi a později také biskupem. V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl po něm přejmenován. Jako hluboce věřící člověk rozdával svou biskupskou mzdu mezi potřebné, byl přísný v dodržování půstu a motliteb a proslavil se svou výmluvností při kázání.

      Jako patron lovců začal být uctíván v Belgii, poté v Holandsku a v Německu. Do našich zemí byl jeho kult zaveden v druhé polovině 16. století německou šlechtou, která se tehdy zmocňovala majetků mnohých českých rodů. Před tím však byl u nás jako patron lovu uctíván svatý Eustach, i on totiž spatřil v lesní samotě na vrcholu skály jelena, mezi jehož parohy zářil kříž. Slované jako patronku myslivců také uctívaly Dianu, která je zobrazována na mnohých uměleckých dílech jako ochránkyně zvěře a myslivců.

 

ZVĚŘINA JE KVALITNÍ BIOPOTRAVINA

     Od konce léta do konce ledna se dostává díky probíhající lovecké sezóně na trh zvěřina, se kterou se můžeme setkat v restauracích, v obchodech nebo ji můžeme zakoupit přímo od myslivců. Vzhledem k jejímu původu je možné považovat zvěřinu za velmi kvalitní biopotravinu, protože na rozdíl od masa produkovaného v režimu ekologického zemědělství nebo v normální zemědělské výrobě se u zvěře nepoužívají antibiotika, proto je možné naprosto vyloučit jakékoliv rezidua. Zvěři pomáhá člověk i mnohem menším množstvím odčervovacích přípravků, než je tomu u obou zmíněných typů zemědělské prvovýroby. Zvěřina je vysoce kvalitní maso bez přebytečného tuku a v níž je možné cítit pravou a intenzivní chuť, která se stupňuje dle pohlaví a věku zvířete. Obecně lze říci, že zvěřina chutná plněji, protože zvěř má více pohybu, živí se širokou paletou plodů, bylin a trav, okusuje stromy a keře a tato pestrá strava nechává stopy i ve zvěřině. Chutí je zvěřina podobná hovězímu masu, je však aromatičtější.

            Při nákupu u myslivce je možno čerpat údaje o původu zvěřiny z lístku o původu zvěře, kde je uveden např. druh, věk, váha, pohlaví, den ulovení, číslo plomby a další údaje. Kontrolovat je nutno nasazení plomby na zadním běhu, která vylučuje pytláctví. Při nákupu v supermarketu většina údajů není zákazníkovi dostupná a navíc se většinou jedná o zmražené maso, které má oproti čerstvému nižší kvalitu.

            Výběr zvěřiny uzpůsobíme účelu, kde zohledníme druh, partii masa či věk, což je vše uvedeno na lístku o původu zvěře, který je součástí každého uloveného kusu spárkaté zvěře. Pokud došlo k jatečné úpravě, měly by být tyto údaje uvedeny na etiketě na obalu. Zvěřina z pernaté zvěře je vhodná na pečení, ze srnčí a z vysoké na omáčky a minutky. Černá zvěř se hodí na všechny způsoby. Nejdostupnější pro veřejnost však bývá bažant, který je loven od poloviny října. Nabídka je závislá na roční době respektive na dobách lovu, a ta je nejširší od konce léta do poloviny ledna. Zvěřinu lze zakoupit i v některých obchodech, kde je nutno kontrolovat původ zvěřiny, protože se můžeme setkat i se zvěřinou z dovozu, kde nemusí platit obdobná veterinární opatření, jak oje tomu v ČR. Kvalitu zvěřiny kontroluje Státní veterinární správa a je nutno konstatovat, že systém dozoru v ČR patří k nejpřísnějším jak v evropském, tak i světovém měřítku. Pro úpravu je nutno dodržovat některé specifika, zvěřina musí být odležená. Od doby odstřelu zhruba 1-2 týdny podle teploty v lednici, v chladných dnech (0-5 °C) i venku.

 

MYSLIVCI VYKUPUJÍ ŽALUDY A KAŠTANY

     Myslivci se věnují sběru kaštanů a žaludů, a pokud mají možnost, tak je i vykupují od sběratelů. Sběru se věnují i některé základní školy. Plody je zapotřebí dosušit na skladovatelnou vlhkost, aby nedošlo k zaplísnění. V průběhu listopadu a prosince je pak odvážejí do přikrmovacích zařízení a zpestřují jimi zvěři potravu. Kaštany i žaludy mají vysokou dietetickou hodnotu a třísloviny obsažené v těchto plodech jsou pro zvěř prospěšné a v konečném důsledku pomáhají snižovat škody na lesních kulturách.

 

 

MNOHÝM SPORŮM SE ZEMĚDĚLCI JE MOŽNÉ PŘEDEJÍT

     Zemědělci často kritizují myslivce kvůli poškození porostů kukuřice divokými prasaty. Problémem při oceňování těchto škod bývá rozlišení poškození od zavíječe kukuřičného, který způsobuje lámavost stonků kukuřice od poškození divočáky. Jako perspektivní se v tomto směru ukazuje pěstování kukuřice odolné vůči napadení zavíječem. Zavíječ kukuřičný se vyskytuje ve všech teplých regionech ČR a způsobuje stále větší škody, které je možno zaměňovat s poškozením od divokých prasat, jehož poškození je obdobné. Většina porostů kukuřic v teplejších regionech musela být ošetřena insekticidy proti zavíječi, protože jeho letošní byl pozvolný a silný. Z pohledu ochrany přírody i zvěře je lépe doporučit pěstování hybridů kukuřic, které jsou odolné vůči napadení zavíječem, protože porosty není nutné ošetřovat insekticidy (organofosfáty, neonikotinoidy), které působí i na necílové organismy včetně zvěře. Mnoho škod způsobených zavíječem je posléze přisuzováno zvěři, a proto použití odolných hybridů kukuřic může vést i ke snížení možností sporů s pěstiteli.

 

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI

     Měsícem září přichází hlavní lovecká sezona. Hned od počátku září se myslivci věnují lovu holé zvěře srnčí. Zvěř se intenzivně paství a postupně začíná přebarvovat (měnit srst). Právě v tuto dobu lze nejlépe poznat průběrné kusy. Předmětem lovu by měly být zejména slabé kusy. Za jasných nocí se myslivci věnují lovu černé zvěře zvláště na strništích a posečených loukách. Zásadně však neloví samostatné kusy. Jsou to zpravidla kňourci, kteří se oddělili od tlup, příliš neškodí a budou tvořit základ sociální struktury populace černé zvěře. Protože v září probíhá říje jelení zvěře, je dobré ponechat v honitbách klid „pro dobu lásky“ a naplánovat lov holé zvěře jelení na pozdější dobu. Je také nutno důrazně připomenout, že je zcela nepřípustné lovit na polích, kde probíhá sklizeň - zákon o myslivosti 449/2001 Sb. zakazuje lovit zvěř na pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň a také na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200m od hranice těchto pozemků.

     V říjnu vrcholí daňčí říje. Pokud nebyl proveden průběrný lov holé daňčí zvěře dříve, je nutné jej ponechat na pozdější období. Daňčí zvěři se daří na celém území ČR, avšak její stavy ve volnosti a její kvalita v posledních letech dramaticky poklesly, a to díky aplikaci nového zákona o myslivosti do praxe a velmi tvrdé politice LČR vůči spárkaté zvěři, což vede ke snižování populace daňka žijícího ve volnosti. Naproti tomu narůstá počet daňků chovaných v oborách. Daňčí zvěř byla dovezena do Evropy pravděpodobně již Římany ve druhém až pátém století a rozšířila se postupně do celé střední Evropy. Daněk bývá blíže určován podle popisu vývoje, tvaru a jakosti paroží (špičák, vařečkář, slabý, silný nebo kapitální lopatáč). Podobně jako u jelení zvěře jsou i u daňčí zvěře značné rozdíly ve velikosti a váze mezi oběma pohlavími a navíc značné rozdíly mezi zvěří z různých lokalit. Způsobem života se daňčí zvěř podobá jelení zvěři, obývá však nižší polohy a vyžaduje rozsáhlejší travní porosty. Ve volné přírodě je velmi opatrný a ostražitý. Velmi dobře plave a zdolává skokem i značně vysoké překážky. Daněk se výborně hodí pro oborní chovy, které mají v ČR velmi vysokou úroveň. Je zvěří společenskou a mimo období kladení žije většinou v početnějších tlupách. Dospělí daňci utvářejí samostatné skupiny, nejstarší žijí samotářsky.

 

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

     Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Nejpozději v září by měl myslivecký hospodář zpracovat plán honů na drobnou zvěř a předložit jej sdružení vlastníků honebních pozemků (honebnímu společenstvu) ke schválení. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na říjnové bažantí hony. V mysliveckých sdruženích na členských schůzích jmenovitě rozdělí lov holé zvěře, připraví organizaci společných lovů. V říjnu vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě. Pokud někdo nalezne shozený srnčí parůžek na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. Parůžky jsou velmi důležité ne kvůli jejich ceně (pohybuje se v řádech desítek korun), ale kvůli sledování kvality srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

 

práce v lese

     V semenářství sbíráme semena jedle, douglasky, vejmutovky, dubů, habrů na zeleno, olše šedé a zelené a semena některých keřů. V říjnu sbíráme šišky borovice horské (kosodřeviny) a semeno tisu. Pokračujeme ve sběru semen dubu, buku, habru, javoru, jasanu, lip, olší, ořešáku, jírovce, břeku a některých keřů. Semena břeku, jírovce, tisu a některých keřů zakládáme do písku. Ve školkařství končíme s pletím a kypřením. Sčítáme semenáčky a sazenice. Zakládáme nové komposty. V říjnu vyzvedáváme, třídíme a zakládáme listnaté sazenice (nevyzvedáváme však sazenice akátu, dubu a topolu pro jarní výsadbu). Provádíme hlubokou orbu, připravujeme plochy pro podzimní výsev semen jedle, douglasky, vejmutovky, javoru, buku a dubu a vyséváme. Zabezpečujeme sazenice proti mrazům. Přehazujeme komposty. Opravujeme sněžné jámy a oplocení školek proti vniknutí zvěře. Pro podzimní výsadbu topolů připravujeme vápno a hnůj. V pěstebních pracích chráníme kultury před vysokou buření ošlapováním nebo ožínáním. Zaměřujeme se rovněž na ochranu kultur před zvěří. Sejeme semeno jedle do porostu. Zajišťujeme podzimní zalesňování. Pokračujeme v přípravě půdy pro zalesňování na příští jaro, ve zraňování půdy pro přirozené zmlazení a v prořezávkách a probírkách porostů. V ochraně lesa dokončujeme zpracování posledních zbytků kůrovcového dříví. Nové lapáky již neklademe. Pokračujeme v kontrolách škůdců zimujících v půdě. Chemicky zasahujeme proti mladým housenkám bourovce borového, popř. druhému pokolení hřebenule borové. Zajišťujeme kultury proti okusu a ohryzu zvěře. V suchém období se stává stařina opět nebezpečnou pro vznik požárů. Zajišťujeme proto v případě potřeby protipožární ochranu. Ve výrobě v polohách, kde již nastává vegetační klid, začínáme s těžbou listnáčů. V nahodilé těžbě zpracováváme souše, zlomy a vývraty. Pokračujeme v opravách cest. Probíhá sběr kaštanů, jeřabin, šípků, trnek, bezinek.

 

Práce V ZEMĚDĚLSTVÍ

     Na polích vzchází ozimá řepka a výdrol obilnin, proti kterému se zasahuje postřiky graminicidy. Postupně probíhá seťová orba pro ozimé obilniny, příprava půdy a setí ozimého ječmene, později pšenice, žita a tritikale. Končí sklizeň máku, probíhá sklizeň sóji, lupiny, slunečnice, brambor, řepy a kukuřice na siláž.

     V říjnu se sklízí víceleté pícniny na semeno. Ošetřují a hnojí se louky a pastviny, zakládají se nové komposty pro hnojení luk a pastvin. Dokončuje se sklizeň ovoce. Česáme ořechy vlašské a lískové. Všechny ovocné stromy a keře přihnojujeme. Půdu kolem ovocných stromů obrýváme. Natíráme lepové pásy proti píďalkám. Vysazujeme nové ovocné stromy a keře. Začínáme s výlovem rybníků.

 

PRÁCE VČELAŘE V ZÁŘÍ a v ŘÍJNU

     Aktivita včel v září pomalu klesá. Kvete pouze svazenka a plochy na biopásy a zelené hnojení, kde svazenka může být doplněna o hořčici. Matka klade již jen málo vajíček. Trubci jsou vyháněni z úlu, protože jejich úloha už není potřebná. Oplodnění matky a udržování teploty v úle pro včelí plod už není zapotřebí. Trubci se tak pro včely, tedy pro matku a dělnice, stávají neatraktivní, protože sají zásoby na zimu. Proto jsou z úlu vyháněni. Trubci se nijak nemůžou bránit, protože, i když jsou větší, tak nemají žihadlo. Venku zkřehnou a uhynou již při teplotě nižší než 10 °C. Příští rok matka zaklade neoplozená vajíčka do rozšířených trubčích buněk, aby své funkce mohli plnit i další rok. Včelaři v této době vyměňují matky, které si v tomto roce vychovali. Podle zápisku, které si dělají a označení matky na těle se pozná její věk. V úle se nechává 2-3 roky, i když se může dožít až 5 let, ale její aktivita kladení s věkem klesá. Toto období pro výměnu matky je ideální, protože je o ní menší zájem, jelikož neklade a tak si změny včely v úle příliš nevšímají. Pracovní postup výměny matky spočívá v nalezení staré označené matky, kontrole barvy označení podle roku, kdy se vylíhla. Nová matka se vloží přes „přidávací klícku“, která je uzavřena medocukrovým těstem, což je tuhá hmota medu s cukrem, která se umístí do prázdného otvoru klícky. Včely postupně hmotu uvolňují a ukládají si ji do buněk. Včelstvo si postupně zvykají na pach matky a přejímají ji za svou. V tomto období lze také spojovat mladé oddělky se starým včelstvem. Vznikne tak dvoumatečné včelstvo, které ale netrvá dlouho. Včely si totiž vyberou mladou matku na zimování a starou vypudí.

     V říjnu se včely již připravují na zimu a svou aktivitu minimalizují, při teplotách pod 10 °C hynou. Včelaři postupně zateplují úly polystyrenem především z horní strany. Díky stále kvalitnějším materiálům používaných pro zateplování je nutno zvažovat i propustnost materiálů pro vodní páru a kondenzaci vody na jednotlivých použitých materiálech. Včelám v nezatepleném úle hrozí uhynutí. Před zimou včely vytvoří zimní „chumáč“ v jejíž středu je matka obalená dělnicemi, které udržují stálou teplotu. Mimo chomáč může být teplota i pod nulou, ale tím jsou ohroženy dělnice na okrajích chomáče nikoliv matka, které je ukryta uprostřed. Včelaři dle plánu provádí fumigaci včelstev proti varoáze (priti nebezpečnému roztoči Varroa jacobsoni Varroa destructor). Dále je nutno použité odebrané nástavky očistit, odřezat „voští“. Takto získaný vosk lze vyměnit za mezistěny. Nástavky se musí alespoň 3x vysířit v intervalu 14 dní, aby nebyly napadeny zavíječi, jejíž housenky se včelím dílem živí a vytváří na něm kokony.

 

LISTOPAD V ZEMĚDĚLSTVÍ

Porosty řepky zaseté včas do poloviny srpna jsou v Čechách přerostlé a vyžadovali opakovanou regulaci růstu a řepka má předpoklad velmi dobrých výnosů. Na Moravě díky většímu suchu jsou porosty méně vyrovnané a celkově menší. Přesto většina řepek tak je schopna poskytovat dostatečnou pastvu. Mnoho ploch řepky je oseto odrůdami s vysokými obsahy glukosinulátů. To by se nemohlo stát při registraci odrůdy systémem testování v ČR, ale bohužel mnoho odrůd je v ČR pěstováno na základě jejich registrace v EU (tzv. Evropského katalogu osiv), tedy nikoliv po registraci a ověření v podmínkách ČR, kde by byly díky vysokému obsahu jedovatých glukosinolátů zamítnuty. Plochy s odrůdami s vysokým obsahem glukosinulátů mohou způsobit lokálně silné úhyny až zdecimování populace srnčí zvěře v dané oblasti. Proto je u řepkových polí nutné provádět doplňkové přikrmování čerstvým senem pro doplnění vlákniny, čímž lze snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky.

Na polích postupně vzcházejí všechny ozimy. Většina ploch ječmene, žita, triticale a pšenic byly zakládány včas, a vzcházejí vyrovnaně. Sklizeň kukuřice na zrno a cukrovky končí a na klíčových plochách je již zasetá ozimá obilnina.  

Dovozy často nekvalitních surovin a potravin likvidují české zemědělství. Do Česka jsou dováženy například méně kvalitní partie masa nebo dotované výrobky a to včetně zvěřiny.

Všechny ovocné stromy a keře je možno na podzim přihnojit organickými nebo fosforečno draselnými hnojivy a v případě potřeby dorovnat pH půdy dolomitickým vápencem. Půdu kolem ovocných stromů nebo v meziřadí je možno obrýt nebo zorat. Rovněž je prováděná ochrana ovocných stromů před zimním ohryzem zvěří. Probíhají podzimní výlovy rybníků

 

 

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině září:

- 1.9. začíná lov kachny divoké, jelence běloocasého, srn a srnčat

- odlétá čáp černý, včelojed lesní a bukač velký

- dozrávají ostružiny, bezinky a žaludy

- v lesích probíhá asanace stromů napadených kůrovcem

V druhé polovině září:

- začíná jelení říje

- 16.9. Světový den „Ukliďme svět“

- dozrávají bukvice

- odlétá jiřička obecná, linduška lesní, kukačka obecná a vlaštovky

- 22.9. Evropský den bez aut

- 28.9. vrcholí jelení říje

- na polích se seje ozimá pšenice, žito a tritikale

 

V první polovině října:

- Nejstarší srnci shazují paroží.

- Přilétá husa polní a havran.

- Padají kaštany.

- Jelení a srnčí zvěř přebarvují do zimní srsti.

- Končí agrotechnický termín setí ozimých obilovin.

- Na polích kvete hořčice a svazenka setá na „zelené hnojení“.

- Probíhá kontrola oplocenek výsadeb a oplocení mladých listnáčů.

- Myslivci kontrolují technický stav přezimovacích obůrek.

- Průběžně asanace stromů napadených kůrovcem.

- Za vlhkého počasí probíhá podzimní výsadba stromků

V druhé polovině října:

- Kvetou ocúny.

- Začíná daňčí říje. Začíná říje jelena siky.

- Přitahují kvíčaly.

- Starší srnci shazují paroží.

- Odlétá špaček.

- Jezevci a plazi upadají do zimního spánku.

- Na polích se dokončuje zimní orba, je prováděna aplikace herbicidů v obilovinách, probíhá sklizeň kukuřice na zrno.

- V lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu.

 

V první polovině listopadu:

- Středně staří srnci shazují paroží.

- Začíná říje jelena siky, probíhá mufloní říje.

- Přilétá brkoslav severní a káně rousná.

- Jezevci a plazi se ukládají k zimnímu spánku.

- Na polích kvete hořčice a svazenka setá na „zelené hnojení“.

- V lesích probíhá asanace stromů napadených kůrovcem.

- Probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů.

- Lesníci nebo myslivci provádějí ošetření vrcholů mladých stromků proti okusu zvěří.

- Myslivci kontrolují technický stav přezimovacích obůrek.

- 14.11. Světový den bez aut.

- Končí agrotechnický termín aplikace herbicidů do obilovin,  probíhá sklizeň kukuřice na zrno, probíhá aplikace statkových hnojiv, podzimní orba a zazimování zemědělské techniky včetně posezónních oprav a průběžně probíhá posklizňová úprava sklizených plodin a jejich dodávky do zpracovatelského průmyslu

 

V druhé polovině listopadu:

- Začíná období říje kamzíka a jelence viržinského.

- Odlétají skřivani.

- Na polích končí sklizeň kukuřice na zrno a cukrovky, je dokončována podzimní orba.

- Lesníci nebo myslivci provádějí ošetření vrcholů mladých stromků proti okusu zvěří.

- V lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu.

- Koncem listopadu začíná období chrutí divokých prasat.

 

LIDOVÉ pranostiky na září, říjen a listopad
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:

 

Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.

Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.

Na svatého Václava, každá pláňka dozrává.

Co srpen nedovařil, září nedosmaží.

Ozve-li se v září hrom - bude v zimě zavát každý strom.

Divoké husy na odletu - konec i babímu létu.

 

Jakým počasím jelení říje začíná, takovým i končí.

Pozdní říje, dlouhá zima; krátká říje zimu pije.

Hlučná říje, tuhá zima. Když jeleni silně troubí, bude špatné počasí.

15.10. Sv. Terezie - konec je jelení říje

23.10. Na Jana Kapistrána za oráčem běhá vrána.

28.10. Šimona a Judy vyžena ptáčníka z bůdy.

Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prolétávají, tím déle pěkné dny potrvají.

Divoké husy na odletu - konec i babímu létu. Divoké husy odnášejí svačinu (Neapolích se nesvačí) a přinášejí zimu. Když pryč letí divoké husy a kachny, zase zima se okusí. Dokud čejka neodletí, těš se z pěkného podletí.

Teplý říjen - studený listopad. Teplý říjen - studený únor.

Bouřka v říjnu, třebas malá, sotva na to zima stálá.

Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude. V říjnu mráz a větry - leden, únor teplý.

Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.

V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.

 

Zvěří hýří lovům listopad, hoj, Diano, lze se radovat.

Když se blíží vrány zas, k setí nejvyšší je čas.

3.11. Sv. Hubert - Jelenům skončila tajemná říje, Hubertu kloní se myslivců šíje. Sv. Hubert lovce chrání, když zvěř k lovu v lese shání.

11.11. Sv. Martin - Jaký čas je měsíce vlčího, který sedláci počítají od třetího dně před Sv. Martinem, takový čas bude měsíce března. Jaký listopad, takový březen.

21.11. pěkný čas na Marie obětování zvěstuje v zimě vlků volání.

23.11. Na sv. Klementa má jít medvěd spát a vyjít z brlohu až na sv. Petra (22.2.)

Když ještě v listopadu hřímá, úrodný rok nato bývá.

Když krtek v listopadu ještě ryje, budou na vánoce lítat komáři.

Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.

Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.

Studený listopad - zelený leden.

Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.

V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, známka to příští neúrody.

Uchyluje se zvěř k přezimování do nižších poloh, předvídá to těžkou zimu

Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce lítat komáři.

 

 

Další informace ohledně myslivosti lze získat:

Ing. Jiří Šilha

mobil: 604 953 043
e-mail: jiri.silha(at)centrum.cz