LISTOPAD-PROSINEC

     Pro zvěř nastává období nouze, myslivci jsou povinni pomoci zajistit zvěři potravu. Vzhledem k současnému dostatku krmiv, snadnosti dopravy, zvěři nevyhovujícím stavu současné kulturní krajiny a rozdílnosti hospodářských zájmů člověka v krajině je pomoc myslivců nejenom morální a legislativní povinností, ale i nutností. Díky plošné likvidaci živočišné výroby je krmiv dostatek, ceny jsou vysoké, ale přesto je nutno klást důraz na kvalitu, v žádném případě nelze připustit nákup zaplísněných krmiv i za sebevýhodnější cenu. Zaplísněné krmivo zvěři neprospěje a může mu způsobit vážné zdravotní komplikace či smrt. Nejvhodnějším krmivem pro zvěř zůstává zrno ovsa a seno. Se siláží či senáží je lépe počkat, až s příchodem mrazů, jinak se rychle kazí. Důležitým místem pro zvěř jsou i slaniska, tedy místa kde myslivci předkládají zvěři kusovou krmnou sůl, kterou je nutno průběžně doplňovat. Myslivecká sdružení i Okresní myslivecké spolky pokračují ve výkupu kaštanů a žaludů, které dosoušejí a následně předkládají zvěři. Díky teplému říjnu časně seté ozimé obiloviny a řepka poskytují zvěři dostatek čerstvé pastvy, obsahují však velmi málo vlákniny, což způsobuje zažívací problémy. Srnčí zvěř se sdružila do zimních tlup a stává se více viditelnou, což není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování srnčí zvěře, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a funguje jako obrana před predátory. Početní stavy divokých prasat jsou vysoké, a proto je nutno zintensivnit lov selat a lončáků zejména při individuálním lovu a následně i při naháňkách, jinak hrozí škody na zemědělských a lesních kulturách. Černá zvěř po sklizni kukuřice migruje do lesnatých oblastí, kde přežívá zimní období. Probíhá hlavní období honů na drobnou zvěř.

    ČMMJ vyzývá k dodržování všech pravidel bezpečnosti při lovu. Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaná výlož ulovené zvěře i závěrečný výřad s tradiční poctou ulovené zvěři doprovázený trubači je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou jinde nemohou nalézt. I v letošním roce budou probíhat kontroly Policie ČR před a v průběhu honů, které se zaměřují na platnost dokladů a dodržování zákazu konzumace alkoholu na honech.

    Roste tlak proti záboru kvalitní orné půdy na stavby a trvalé oplocování pastvin. Je paradoxní, že často pastviny v režimu ekologického zemědělství a plochy „ekologické“ výroby solární energie jsou doprovázeny neprodyšným oplocením pozemku hustým pletivem a ostnatým drátem, což dramaticky snižuje biodiverzitu a plochy samotné jsou antiekologické, a přitom v rámci státních dotací jsou na ně pobírány tučné dotace právě na ekologičtější přístup uživatelů pozemků. Na polích zemědělci provádí podzimní orbu a aplikaci statkových hnojiv. Vzcházejí pozdě seté pšenice. Kombajny sklízí poslední plochy kukuřice na zrno a cukrovky. Myslivci uctí svátek Sv. Huberta - patrona českých myslivců a při té příležitosti jsou pořádány Svatohubertské mše, koncerty lovecké hudby a další kulturní akce. K lovu patří dodržování tradic, nikoliv alkohol, protože ten se již mnohokrát nevyplatil. Myslivci při prokázání konzumace v průběhu lovu hrozí konec jeho lovecké činnosti, což je velmi tvrdá, nicméně účinná sankce. Velmi pozitivně lze hodnotit činnost médií, která informují o všech případech zranění a dalších prohřešcích, a tím vytváří tlak na zvýšení bezpečnosti při individuálním lovu zvěře i na honech.

SVÁTEK SVatého HUBERTA - PATRONA MYSLIVCŮ

      Konec října a začátek listopadu je každoročně svátkem všech myslivců, který si připomínáme 3. listopadu pořádáním Svatohubertských mší, koncertů lovecké hudby, nebo jízdou svatého Huberta.

      Svatý Hubert se narodil mezi lety 656 n. l. a 658 n. l. v Toulouse v dnešní Francii a zemřel 728 n. l. poblíž Bruselu v Belgii. Svatý Hubert byl též přezdíván „Apoštolem Arden“ a stal se prvním biskupem Liége. Stal se křesťanským svatým - patronem lovců a myslivců, ale za svého života byl, mimo jiné, také významný matematik a optik Jako ochránce jej uctívají také chovatelé koní, řezníci, střelci, kožešníci, soustružníci, slévači, optici a matematici.

      Hubert byl nejstarším synem a dědicem Bertranda, vévody Akvitánského a vnukem Chariberta II, krále Toulouse. Jako mladík byl poslán ke dvoru Theuderika do Paříže, kde svým příjemným vzhledem a vystupováním získal přezdívku „hrabě paláce“. Stejně jako ostatní šlechtici té doby, Hubert byl vášnivým lovcem a účastnil se všech honů pořádaných u dvora. Brzy se oženil s Floribanne, dcerou Dagoberta, hraběte Leuvene. Byl to účelný sňatek, z něhož se zrodil syn Floribert, který se později měl stát biskupem v Liége.

      Bohužel, Hubertova žena zemřela při porodu a Hubert se začal šlechtickému dvoru vzdalovat. Uchýlil se do zalesněných divokých Arden a plně se oddával lovu. V té době u něj došlo k velkému spirituálnímu prozření. Na Velký pátek, když se všichni lidé shromažďovali v kostele, Hubert vyrazil na lov. Podle křesťanské legendy, uprostřed lesů spatřil majestátního jelena, který na něj mírně shlížel, mezi parohy zářící krucifix. V tu chvíli uslyšel hlas, který k němu promlouval: „Huberte, pokud se neobrátíš k Bohu a nezasvětíš svůj život víře, půjdeš brzy do pekla!“ Hubert se po tomto zážitku obrátil na víru, byl přijat Svatým Lambertem, který se stal zároveň jeho duchovním učitelem. Vzdal se všech světských radovánek a vzdal se také práva prvorozenectví ve prospěch mladšího bratra Euda Velkého. Své veškeré bohatství rozdal chudým, započal studium kněžství a brzy se stal předním duchovním v Lambertově diecézi a později také biskupem. V roce 827 byly Hubertovy ostatky přeneseny do chrámu u kláštera v Andin v Ardenách, který byl po něm přejmenován. Jako hluboce věřící člověk rozdával svou biskupskou mzdu mezi potřebné, byl přísný v dodržování půstu a motliteb a proslavil se svou výmluvností při kázání.

      Jako patron lovců začal být uctíván v Belgii, poté v Holandsku a v Německu. Do našich zemí byl jeho kult zaveden v druhé polovině 16. století německou šlechtou, která se tehdy zmocňovala majetků mnohých českých rodů. Před tím však byl u nás jako patron lovu uctíván svatý Eustach, i on totiž spatřil v lesní samotě na vrcholu skály jelena, mezi jehož parohy zářil kříž. Slované jako patronku myslivců také uctívaly Dianu, která je zobrazována na mnohých uměleckých dílech jako ochránkyně zvěře a myslivců.

SRNČÍ ZVĚŘ SE SDRUŽUJE DO ZIMNÍCH TLUP

      Přirozených zdrojů potravy postupně ubývá, zv ěř je nucena hledat potravu na polích - stává se více viditelnou. Spárkatá zvěř se shlukuje do zimních tlup. To však není projevem přemnožení zvěře, jak se naivně domnívají ekologičtí aktivisté. Jedná se o přirozené chování, které má za cíl zvýšit pravděpodobnost přežití zimního období a funguje i jako obrana před predátory.

PÉČE O ZVĚŘ

      Myslivci pokračují ve vykupování kaštanů a žaludů, ihned je dosušují na skladovatelnou vlhkost. Plody jsou již od listopadu v malých dávkách předkládány zvěři pro zpestření potravy. Dlouhodobé skladování kaštanů není dobré, obsahují hodně tuků, které se postupně kazí a zhoršuje se jejich stravitelnost, a proto s jejich zkrmováním není nutné otálet.

      Seno do krmelců se zakládá až po objevení sněhové pokrývky. Dokud nenapadne sníh, zvěř seno z krmelců nebere, protože nalezne dostatek objemné potravy z přirozených zdrojů. Pokud však seno předkládáme v sousedství řepkových polí, je nutné ho v krmelcích vyměňovat přibližně v dvoutýdenních intervalech, a to staré rozhodit na zem stranou od krmelce. Vůně čerstvého sena zvěř láká. Seno je nutné průběžně doplňovat. Myslivci zároveň kontrolují množství soli ve slaniscích. Slanisko je myslivecké zařízení, které slouží k předkládání kusové krmné soli. Nejčastěji je provedeno ve formě rozříznuté vidlice z kmínku mladého stromku, do které je vložena kusová sůl. Dále jsou předkládány minerální lizy, které mají za úkol vyrovnat deficity v příjmu mikroprvků v potravě. Zvláště v příměstských oblastech nejsou výjimkou krádeže a projevy vandalizmu, a proto je nutno krmná zařízení pravidelně kontrolovat. Při přikrmování je nutno dodržovat ustanovení platné legislativy zejména ustanovení vererinárního, rostlinolékařského zákona a zákona o myslivosti.

      Důležitým zdrojem potravy a krytu pro zvěř zůstávají „biopásy“. Na biopásy by se měly přednostně využívat právě nepravidelné okraje velkých lánů, které jsou obtížně využitelné pro mechanizaci nebo části polí v blízkosti lesa, kde dochází i častějšímu poškození pěstovaných plodin zvěří. Nutné je rovněž dohlédnout, aby plochy pro bioásy byly v klidových zónách honitby v okolí lesů a remízků a vysvětlovat, že výběr míst při okraji silnic a zástavby je vyhazování peněz daňových poplatníků. Mnoho biopásů bylo v minulosti využito spekulanty a jejich umístění bylo kontraproduktivní, i když na ně byla čerpána nemalá dotace ze státního rozpočtu.

      Dalším zdrojem potravy jsou plochy zeleného hnojení, kde se používají výsevy hořčice, svazenky a řepky či jejich směsi. Díky nesmyslnému systému státní podpory byly dotované plochy na zelené hnojení zakládány až v průběhu září, ale aby mělo toto opatření smysl, musí být setí provedeno do 15. srpna. Pak se vytvoří dostatek hmoty a krytu, kterou může využít nejenom zvěř, ale hnojící efekt pro půdu je mnohem vyšší. Pokud nepřijde silnější mráz, tyto plodiny stále kvetou a zvěř v nich nachází nejenom potravu, ale i kryt a jsou i výrazným krajinotvorným prvkem.

      Myslivci intenzivně přikrmují bažanty a koroptve doplňováním přiměřeného množství jadrných krmiv a obilních odpadů do „zásypů“. Nesmí dojít k zaplísnění předkládaného krmiva a krmit tak, aby bažanti nalézali potravu na více místech. Pokud bažanti nenaleznou ve svém okolí dostatek potravy, vydávají se potravu hledat, což není žádoucí, neboť dochází k rozprchávání bažantů do volné krajiny, kde jsou ohroženi hlavně predátory a vlivy civilizace.

PŘI LOVU JE NUTNO DBÁT VŠECH ZÁSAD BEZPEČNOSTI PŘI LOVU

      Listopad je období hlavní lovecké sezóny. Spárkatá zvěř je poměrně v dobré kondici. Průběrný odstřel spárkaté zvěře je nutno provádět zodpovědně, zvláště u holé, protože na její kvalitě závisí i následující generace. V listopadu se loví bažanti a zajíci.

      Zejména v lesních honitbách, do kterých se stáhla černá zvěř ze sklizených polí, jsou konány společné lovy (naháňky a nátlačky). Čerstvě napadlý sníh poskytne příležitost k obeznávání zvěře. Redukce početních stavů by měla být soustředěna zejména na selata a lončáky. Ulovení staré bachyně či kňoura je hodnoceno jako porušení myslivecké etiky a lovec by měl být potrestán.

      Odpovědnost za dodržení všech pravidel má vedoucí honu, což bývá nejčastěji myslivecký hospodář. Vedoucí honu musí upozornit myslivce na dodržování všech pravidel bezpečného zacházení se zbraní a případné hříšníky potrestat vyloučením z honu s náležitým komentářem. Nešvary v chování některých kolegů lze vymítit pouze poněkud tvrdšími opatřeními. Taková se ovšem vryjí do paměti. Vedoucí honu je rovněž povinen před zahájením vypracovat seznam střelců a honců, zkontrolovat platnost zbrojních průkazů, průkazů zbraní, lovecké lístky a také doklady o povinném pojištění lovců. Zákaz požívání alkoholu a neúčast na honu osob mladších 15 let je dnes již samozřejmostí.

      Společný lov je pro účastníky společenskou událostí. Proto je nutno dbát na dodržování mysliveckých tradic nejen v oblékání, ale i v organizaci honů. Dobře organizovaná výlož ulovené zvěře i závěrečný výřad s tradiční poctou ulovené zvěři doprovázený trubači je nezapomenutelným zážitkem pro všechny účastníky a posouvá tradice a kvalitu naší myslivosti do budoucnosti. Právě díky kvalitě české myslivosti pravidelně navštěvují naše honitby zahraniční lovci, kteří zde nalézají kvalitní zvěř a neopakovatelnou atmosféru lovu, kterou jinde nemohou nalézt.

KONTROLY POLICIE ČR

      I v letošním roce budou pokračovat kontroly Policie ČR zaměřené na účastníky honů, při nichž budou kontrolovány potřebné doklady a zákaz konzumace alkoholu před a v průběhu lovu. Tyto kontroly jsou Českomoravskou mysliveckou jednotou vnímány jednoznačně pozitivně a doufáme, že v těchto namátkových kontrolách bude Policie ČR dále pokračovat. Kontroly mají velmi pozitivní preventivní charakter. Kontroly budou i nadále podporovány všemi médii a výsledky zveřejňovány v televizních, rozhlasových i tištěných médiích.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

      Myslivecký hospodář vede záznam o lovu zvěře, o vydaných povolenkách, plombách a lístcích o původu zvěře. V předepsaných termínech podává hlášení místně příslušnému orgánu státní správy myslivosti. Hospodář také vede v patrnosti včasné rozeslání pozvánek na listopadové bažantí hony. Dále kontroluje lov holé zvěře a připravuje organizaci společných lovů. Vede v patrnosti i sběr srnčích parůžků s cílem sledovat a porovnávat kvalitu srnců v honitbě. Pokud někdo nalezne shozený srnčí parůžek na své procházce lesem, měl by ho každopádně odevzdat mysliveckému hospodáři či jinému myslivci s udáním místa nálezu. I když má parůžek velmi malou finanční hodnotu, pro myslivce jsou velmi důležité, protože podle nich lze sledovat kvalitu srnců v honitbě. Ponecháním shozu se vystavuje nálezce trestnému činu pytláctví.

Členské příspěvky na příští rok musí zaplatit do konce prosince všichni myslivci, členové Českomoravské myslivecké jednoty. Zaplacením členského příspěvku zároveň splní povinnost povinného pojištění, které je součástí členského příspěvku. Místem vybírání je sídlo okresního mysliveckého spolku (OMS). Pokud někdo do konce roku nestihne zaplatit, automaticky mu bude pozastaveno členství. Obnovení členství pak může zapomnětlivce přijít na sto korun.

PROBÍHÁ MUFLONÍ ŘÍJE

      Muflon patří mezi přežvýkavé sudokopytníky příbuzné ovci, žijící ve stádech, a proto je často chován v oborách. V České republice se muflonovi daří v rozsáhlejších lesnatých oblastech s tvrdou, kamenitou půdou. Živí se spásáním trav, výhonků keřů a borůvčím. Kde nestačí potrava v lesích, vychází i na pole, kde ho můžeme spatřit brzo ráno a k večeru. Mezi tím leží v úkrytu a přežvykuje. Mufloni byli dovezeni do ČR jako nová zvěř až v polovině 18. století z ostrovů Korsiky a Sardinie, které jsou považovány za místa jejich původního rozšíření. Postupem času se ukázalo, že životní podmínky jsou pro mufloní zvěř mnohem příznivější než v domovině a že zvěř na to reaguje zvyšováním své kvality v tělesném vývoji. Chov muflonů má v ČR vysokou úroveň. Toulce mufloních beranů z našich honiteb proto patří k nejsilnějším na světě. Základní barva těla je hnědá s různými odstíny. Nejtmavěji bývá zbarveno tzv. rouno, tj. prodloužená srst na krku muflonů, a hřbetní pruh. Berani mívají zpravidla na bocích velké bílé až šedé skvrny, označované jako sedlo (čabraka). Výměna srsti, přebarvování, probíhá dvakrát v roce, tak jako u jiných druhů spárkaté zvěře. Nejdříve přebarvují opět mladí a zdraví jedinci, nejpozději jedinci staří a nemocní.

      Muflon je velice často chován v oborách a právě tam lze nejlépe v tomto období sledovat souboje nejsilnějších beranů. Po počátečním poměřování pohledem se proti sobě dva soupeřící berani rozeběhnou a udeří do sebe toulci, což při rychlosti a síle beranů vypadá velmi nebezpečně. Sílu nárazu potvrzuje i dutý zvuk, který se široko rozléhá a ohromuje pozorovatele. Mufloní zvěř má velice dobře vyvinutý zrak. Jedno pořekadlo praví: „Vlas, který vypadne myslivci při pochůzce honitbou jelení zvěř slyší, černá navětří a mufloní vidí“.

Probíhající práce v lese

V semenářství sbíráme šišky borovice horské (kosodřeviny), semena dubů, habrů, olší, lip, akátů a některých keřů. Ve školkařství dokončujeme vyzvedávání, třídění a zakládání sazenic listnatých dřevin. Sazenice akátů, dubu a topolu vyzvedáváme jen pro podzimní výsadbu. Provádíme hlubokou orbu a dokončujeme přehazování kompostů. Pokračujeme v zazimování sazenic na záhoneh. Dokončujeme opravy plotů školek proti vnikání zvěře. Ošetříme a uložíme školkařské nářadí a stroje. Pokračujeme v plánovaných porostních síjích a dokončujeme podzimní zalesňovací práce. Vysazujeme topoly hlavně na lehčích půdách. Pokračujeme intenzívně v ochraně kultur proti okusu a ohryzu zvěří. Pokračujeme v přípravě půdy pro jarní zalesňování.

      Prořezávky zaměřujeme na měkké dřeviny pro ohryz zvěře a na výrobu vánočních stromků. Začínáme se zeleným oklestem. V ochraně lesa ihned zpracováváme jednotlivé stromy napadené kůrovcem. V oblastech přemnožení dřevokaza čárkovaného dezinfikujeme půdy na skladech a skládkách dřeva. Kontrolujeme hubky vajíček bekyně velkohlavé a ničíme je. Kontrolujeme vajíčka obaleče dubového. Ve výrobě dříví pokračuje těžba všech listnatých dřevin. Končíme s opravami cest. V přidružené výrobě dokončujeme sběr okopanin a ukládáme je na zimu do sklepů. Podle povětrnostních podmínek pokračujeme v podzimních pracích na loukách a pastvinách a provádíme hlubokou orbu. Všechny ovocné stromy a keře přihnojujeme, půdu kolem ovocných stromů obrýváme. Zajistíme ochranu ovocných stromů před zimním ohryzem zvěří. Doteplujeme úly, zužujeme česna, chráníme úly před sýkorkami a datly. Včelstva zazimujeme a sledujeme spotřebu zásob. Zajišťujeme souše na vzdušném místě. Síříme. Dokončujeme podzimní výlovy rybníků. Bahno vyvážíme a kompostujeme.

LISTOPAD V ZEMĚDĚLSTVÍ

Porosty řepky zaseté včas do poloviny srpna jsou v Čechách přerostlé a vyžadovali opakovanou regulaci růstu a řepka má předpoklad velmi dobrých výnosů. Na Moravě díky většímu suchu jsou porosty méně vyrovnané a celkově menší. Přesto většina řepek tak je schopna poskytovat dostatečnou pastvu. Mnoho ploch řepky je oseto odrůdami s vysokými obsahy glukosinulátů. To by se nemohlo stát při registraci odrůdy systémem testování v ČR, ale bohužel mnoho odrůd je v ČR pěstováno na základě jejich registrace v EU (tzv. Evropského katalogu osiv), tedy nikoliv po registraci a ověření v podmínkách ČR, kde by byly díky vysokému obsahu jedovatých glukosinolátů zamítnuty. Plochy s odrůdami s vysokým obsahem glukosinulátů mohou způsobit lokálně silné úhyny až zdecimování populace srnčí zvěře v dané oblasti. Proto je u řepkových polí nutné provádět doplňkové přikrmování čerstvým senem pro doplnění vlákniny, čímž lze snížit ztráty na zvěři vlivem nadměrné konzumace řepky.

Na polích postupně vzcházejí všechny ozimy. Většina ploch ječmene, žita, triticale a pšenic byly zakládány včas, a vzcházejí vyrovnaně. Sklizeň kukuřice na zrno a cukrovky končí a na klíčových oplochách je již zasetá ozimá obilnina.  

Dovozy často nekvalitních surovin a potravin likvidují české zemědělství. Do Česka jsou dováženy například méně kvalitní partie masa nebo dotované výrobky a to včetně zvěřiny.

Všechny ovocné stromy a keře je možno na podzim přihnojit organickými nebo fosforečno draselnými hnojivy a v případě potřeby dorovnat pH půdy dolomitickým vápencem. Půdu kolem ovocných stromů nebo v meziřadí je možno obrýt nebo zorat. Rovněž je prováděná ochrana ovocných stromů před zimním ohryzem zvěří. Probíhají podzimní výlovy rybníků

Zahrada v Prosinci

Opadané listí je znakem podzimu, proto typickou podzimní prací na zahradě bývá i úklid spadaného listí. Většinou tento úklid provádíme zejména z estetických důvodů, ale tato činnost má ještě další ozdravný (fytosanitární) význam. Značná část houbových patogenů přezimuje ve zbytcích napadených listů, plodů, méně na povrchu letorostů a pod šupinami napadených pupenů. Z významných chorob, jejichž výskyt v průběhu vegetace lze do určité míry ovlivnit již v podzimním období, je strupovitostí jabloně (Venturia inaequalis). Choroba napadá listy, květy i plody, zcela výjimečně i letorosty. Choroba přezimuje na napadených opadlých listech, na kterých se v plodnicích vyvíjí ve vřeckách askospory. Askospory jsou na jaře zdrojem primárních infekcí. Proto je důležitým opatřením v podzimním období u výsadeb jabloní likvidace opadlých listů napadených strupovitostí jabloně, případně omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou pro urychlení rozkladu. Základem ochrany jsou všechna preventivní opatření. Díky teplému listopadu listí mnohde spadlo ze stromů později, jeho zbytky musíme ještě před zimou odstranit. Na stromech průběžně odstraňujeme poškozené větve, mumifikované plody. Na pokoseném trávníku bez listí je menší nebezpečí napadení chorobami, po nichž na jaře zůstávají holá místa. Jedná se o tzv. vyzimování trávníků. Za nejběžnějšího a nejčastěji se vyskytujícího původce je označována plíseň sněžná. V travních porostech, kde jsou dominantními druhy jílek vytrvalý a kostřava červená mohou způsobit vyzimování trávníků také další houby z rodu Fusarium. V některých lokalitách působí vážné škody paluška travní, která může napadat všechny druhy trav. K velmi náchylným druhům patří především psineček tenký. Na holých větvích mnohdy objevíme poškození, která je třeba odstranit. Nejčastěji jsou to zarostlé úvazky, zbytky a rány po odlomených větvích, mumifikované plody či zámotky škůdců. Dobře si prohlédneme také kůly, opěry, konstrukce, po kterých vedeme ovocné nebo okrasné dřeviny. Růstem větví nebo uvolněním konstrukce vznikají místa, která stromům odírají kůru.

Stálezelené jehličnany se na zimu připravují snížením odpařovací plochy opadem jehličí. Jehličnatým i listnatým stálezeleným dřevinám pomůžeme v přípravě na zimu vydatnou závlahou dříve, než přijdou mrazy a půda zamrzne.

Keře růží chráníme před mrazy nejlépe přihrnutím zeminy. Před příchodem mrazů ochráníme i korunku stromkových růží nejlépe ohnutím s přihrnutím zeminy. Pokud je nemůžeme ohnout, tak je zabalíme do prodyšného materiálu. Důležité je, aby bylo dobře chráněné místo očkování, srůst šlechtěné odrůdy s podnoží. Keře jen částečně zkrátíme a odstraníme jen suché a nemocné části rostlin. Silnější řez na podzim růže oslabuje a zvyšuje nebezpečí poškození mrazem, ten provedeme až na jaře.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině listopadu:

- Středně staří srnci shazují paroží.

- Začíná říje jelena siky, probíhá mufloní říje.

- Přilétá brkoslav severní a káně rousná.

- Jezevci a plazi se ukládají k zimnímu spánku.

- Na polích kvete hořčice a svazenka setá na „zelené hnojení“.

- V lesích probíhá asanace stromů napadených kůrovcem.

- Probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů.

- Lesníci nebo myslivci provádějí ošetření vrcholů mladých stromků proti okusu zvěří.

- Myslivci kontrolují technický stav přezimovacích obůrek.

- 14.11. Světový den bez aut.

- Končí agrotechnický termín aplikace herbicidů do obilovin,  probíhá sklizeň kukuřice na zrno, probíhá aplikace statkových hnojiv, podzimní orba a zazimování zemědělské techniky včetně posezónních oprav a průběžně probíhá posklizňová úprava sklizených plodin a jejich dodávky do zpracovatelského průmyslu

V druhé polovině listopadu:

- Začíná období říje kamzíka a jelence viržinského.

- Odlétají skřivani.

- Na polích končí sklizeň kukuřice na zrno a cukrovky, je dokončována podzimní orba.

- Lesníci nebo myslivci provádějí ošetření vrcholů mladých stromků proti okusu zvěří.

- V lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu.

- Koncem listopadu začíná období chrutí divokých prasat.

V první polovině prosince:

- mladí srnci shazují druhé paroží,

- probíhá pozdní říje neoplodněných srn,

- probíhá kamzičí říje a říje jelena siky,

- 11. 12. - Mezinárodní den hor,

- probíhá období chrutí divokých prasat,

- dle počasí probíhá v lesích asanace stromů napadených kůrovcem,

- probíhá kontrola oplocenek nových výsadeb stromků a oplocení mladých listnáčů,

- myslivci navážejí krmiva do přezimovacích obůrek.

V druhé polovině prosince:

- v lesích probíhá natírání stromků repelenty proti okusu,

- 24. 12. symbolická procházka honitbou a zdobení stromků zvěři,

- 29. 12. Mezinárodní den biologické rozmanitosti,

- 31. 12. symbolická procházka honitbou a rozloučení s rokem 2009.

LIDOVÉ pranostiky
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov a myslivost v české lidové slovesné kultuře:

Zvěří hýří lovům listopad, hoj, Diano, lze se radovat.

Když se blíží vrány zas, k setí nejvyšší je čas.

3.11. Sv. Hubert - Jelenům skončila tajemná říje, Hubertu kloní se myslivců šíje. Sv. Hubert lovce chrání, když zvěř k lovu v lese shání.

11.11. Sv. Martin - Jaký čas je měsíce vlčího, který sedláci počítají od třetího dně před Sv. Martinem, takový čas bude měsíce března. Jaký listopad, takový březen.

21.11. pěkný čas na Marie obětování zvěstuje v zimě vlků volání.

23.11. Na sv. Klementa má jít medvěd spát a vyjít z brlohu až na sv. Petra (22.2.)

Když ještě v listopadu hřímá, úrodný rok nato bývá.

Když krtek v listopadu ještě ryje, budou na vánoce lítat komáři.

Stromy-li v listopadu kvetou, sahá zima až k létu.

Když dlouho listí nepadá, tuhá zima se přikrádá.

Studený listopad - zelený leden.

Listopadové sněžení neškodí vůbec osení.

V listopadu příliš mnoho sněhu a vody, známka to příští neúrody.

Uchyluje se zvěř k přezimování do nižších poloh, předvídá to těžkou zimu

Když krtek v listopadu ryje, budou na Vánoce lítat komáři.

Studený prosinec - brzké jaro.

Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.

Podívá-li se vlk na Vánoce do stáje, bude úrodný rok, když však ze stáje vyhlédne ovce, bude neúroda.

Uchyluje-li se zvěř k přezimování do nižších poloh, předvídá těžkou zimu.

Nejsou-li na sněhu patrné stopy zvěře, přijde změna počasí.

Má-li hustý kožich zajíc, bude mráz se sněhem navíc.

Drží-li se vrány pohromadě, velká zima nastane.

Vytahují- li kachny do polí, zamrzne brzy; drží-li se na rybnících, i kdyby mrzlo, mrazy zase povolí.

Vlci se sbíhají na Mikuláše a rozprchnou se až na Hromnice.

Je-li na Štědrý večer nebe hvězdnaté, budou selky tělnaté.

Je-li o Silvestru v noci vítr a jasno, bude příští rok ve vinném sudu prázdno.

Další informace ohledně myslivosti lze získat:

Ing. Jiří Šilha

mobil: 604 953 043
e-mail: jiri.silha(at)centrum.cz