květen a červEN

Jarní příroda se zelená svěžími barvami a láká k procházkám. Ptáci sedí i na zemi na hnízdech, po loukách a v lese pobíhají již malí zajíčci, i v travinách kolem řek mají hnízda kačeny. Srny jsou v pokročilém stádiu gravidity, koncem května již budou klást mláďata, mají proto omezenou pohyblivost. V této jarní době je třeba dopřát zvěři a zvířatům všeobecně klid a na místě je dodržování zákazu volného pohybu psů a krocení bezohledných jízd motorkářů a čtyřkolkářů. Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby z nepravidelných okrajů pozemků v blízkosti lesa vytvořili biopásy pro zvěř. Zemědělci mohou na tyto plochy pobírat dotace. Škody jsou na porostech způsobovány právě na pozemcích v těsné blízkosti lesa či v zářezech polí do lesa (nepravidelné okraje), a umístění biopásů do takovýchto lokalit předchází problémům se škodami na porostech. Většina biopásů, na které jsou uplatňovány dotace, jsou nesmyslně zakládány na rozraní pole a silnice nebo pole a pole, kde je jejich význam minimální. Na česká pole se vrátila širokozáběrová mechanizace a silné traktory se stroji o záběru 12 m nebo postřikovače jezdí na polích i v noci. Na polích jsou prováděny postřiky proti plevelům, chorobám a škůdcům plodin v kombinaci přihnojováním plodin hnojivy. I když má ČR mnohem menší spotřebu hnojiv a pesticidů než vyspělé země Západní Evropy, drobnou zvěř likviduje zejména používání rychle jedoucí širokozáběrové mechanizace, automobilová doprava a rapidní nárůst predátorů. Dříve hojnému zajíci a koroptvi hrozí vyhynutí. Lesníci kontrolují nálet kůrovců do lapáků, pravidelně sledují feromonové lapače a podle síly rojení kůrovce musí činit opatření.

            Ve dnech 22. až 26. května probíhá výstava myslivosti Natura Viva v Lysé nad Labem. Výstava je spojena s prodejem potřeb, přehlídkou uměleckých děl a řemeslných výrobků pro myslivost, rybářství a včelařství. Návštěvníky láká i bohatý doprovodný program. Myslivečtí hospodáři hodnotí provedení oprav posedů a krmelců. Květen je pro myslivce časem obeznání kvality mladých srnců, od 16. května začne jejich průběrný lov. Na vhodná místa jsou nově umísťovány posedy. Je samozřejmostí, že umístnění nového mysliveckého zařízení je nejprve projednáno s majitelem pozemku. Práva vlastníků pozemků jsou garantována novým Zákonem o myslivosti a musí být respektována. Každoročně je upytlačeno několik tisíc zákonem chráněných kormoránů, volavek i vyder bez jakéhokoliv zájmu ekologických aktivistů a médií. Kukuřice odolná vůči zavíječi je přínosem pro zvěř, protože plochy oseté touto kukuřicí není nutno ošetřovat insekticidy. Komplikovaná administrativa a byrokracie omezuje použití těchto k přírodě šetrných hybridů. Na každém hektaru ošetřené plochy klasické kukuřice ošetřené insekticidy zbytečně zahynou miliardy kusů hmyzu včetně dalšího vlivu na necílové organismy. Dramaticky narůstá zábor kvalitní orné půdy na spekulativní zatravňování výsadbu sadů pro „ekologické zemědělství“ zaměřené nikoliv na výrobu potravin, ale na čerpání vysokých dotací. Většina těchto ploch v „ekologickém režimu“ je následně oplocena neprodyšným plotem a stává se ekologickou pouští.

ČERVEN JE MĚSÍCEM MYSLIVOSTI,
kladení mláďat a dodržování klidu v honitbách

     Příroda je v tomto období plná mláďat, která si zaslouží naši ochranu. Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Podle rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců. Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí bažanti. Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky. To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den a upozorňovat veřejnost, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi dále ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším opouštění hnízda snižuje líhnivost snůšky či hnízdo zcela opouštějí. Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.

ČIŠTĚNÍ KRMELCŮ A ZÁSYPŮ

     V květnu myslivci dokončují čištění krmelců a krmelišť. Zbytky starého krmiva a okolní povrch půdy obsahuje zárodky parazitů, proto je po mechanické očistě vhodné okolí desinfikovat páleným vápnem či jiným prostředkem. Dalším způsobem je přemístění krmelce o několik metrů mimo původní stanoviště.

KONTROLA TECHNICKÉHO STAVU KRMELCŮ, POSEDŮ A KAZATELEN

     Myslivecký hospodář kontroluje opravy krmelců a posedů a jejich vzhled. Myslivecká zařízení jsou součástí krajiny, a proto je nutné dbát na jejich zakomponování do krajiny a jejich bezpečnost. Umístění posedu musí být přizpůsobeno přírodním podmínkám, nejlépe v blízkosti stromů a keřů, aby myslivec svým příchodem nerušil zvěř. Vysoké kazatelny v otevřené krajině v polích nejsou pravými klenoty krajiny. Na stavbu všech mysliveckých zařízení je nutno používat především dřevo, (tyčovinu nebo prkna). Kutilské využití netradičních či odpadních materiálů by nemělo ujít pozornosti mysliveckého hospodáře, který musí důsledně dbát na jejich odstranění. Dodržování mysliveckých tradic a etiky, ale také stav, funkčnost, bezpečnost a estetika mysliveckých zařízení je vizitkou uživatele honitby.

Životnost těchto zařízení, jako každých jiných dřevěných konstrukcí, je omezena a stará nepoužívaná je nutno raději zbourat, zejména při porušení statiky protože se mohou stát nebezpečná nejenom pro myslivce při lovu, ale i pro návštěvníky přírody, kteří rovněž často posedy využívají pro pozorování přírody. Pokud myslivci začnou budovat zařízení nová, ať již jde o krmelce nebo posedy či kazatelny, musí dbát o jejich estetický vzhled, protože tyto objekty se stávají součástí přírody a jsou vizitkou svého tvůrce. Je samozřejmostí, že umístnění nového zařízení je nejprve projednáno s majitelem pozemku. Práva vlastníků pozemků jsou garantována novým Zákonem o myslivosti a musí být respektována.

PŘÍPRAVA ODCHOVEN BAŽANTŮ

     V bažantnicích probíhá příprava líhní a dalších zařízení a krmiv pro odchov bažantů. Průběh počasí má stále větší výkyvy, a proto je nutno zajistit dobré podmínky pro odchov a následné vypouštění do honiteb. Nejlepším způsobem odchovu jsou metody pod kvočnou, která vštěpí bažantíkům chování, které jim umožní přežití ve volné přírodě.

KLADENÍ MLÁĎAT A DODRŽOVÁNÍ KLIDU V HONITBÁCH

     Srnčí zvěř mění srst ze zimní hnědošedé na letní, která má rezavý odstín. Podle rychlosti přebarvování lze hodnotit i zdravotní stav jedinců. Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí bažanti. Na tichých procházkách přírodou lze spatřit bachyně s malými selátky. To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den a upozorňovat veřejnost, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé. Ohroženy nejsou jenom dospělé matky. Zejména mláďatům hrozí bezprostřední nebezpečí zadávením. Psi dále ruší na zemi hnízdící ptáky, kterým se při častějším opouštění hnízda snižuje líhnivost snůšky či hnízdo zcela opouštějí.

     Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Pokud bychom se mláďat dotýkali, můžeme ho svým chováním odsoudit na smrt, protože ho matka již nemusí přijmout.

     Dnem 16. května dle vyhlášky Ministerstva zemědělství o dobách lovu jednotlivých druhů zvěře začíná odlov srnců.

     Srnci mají již vytlučené paroží a hrdě je nosí na svých hlavách. Srnčí zvěř přebarvuje, tedy mění srst ze zimní na letní. Zimní srst je tmavohnědá a dutá, aby udržela více teploty. Proto se například pro účely preparace, nebo vyčinění hodí více letní srst. Chlup se neláme. V zimním období žila srnčí zvěř v určitých skupinách, ale nyní se tyto skupiny rozdělily a pohromadě jsou převážně srny se svými loňskými srnčaty, které se však brzy osamostatní. Pokud bude konec května teplý, budou již některé srny mít srnčata. Ačkoliv jejich čas je až v červnu. Záleží na počasí. Srnci si vyhledávají svá teritoria a postupně se začnou připravovat na letní říji. Je telemetrickým měřením dokázáno, že srnec se pohybuje na území až 50 km. Což je pro něj jistě nelehký úkol. Najít si své místo. Srnčí zvěř je zvěří teritoriální, na rozdíl od jelení, mufloní či daňčí zvěře, která má stádový charakter. Proto se srnčí zvěř nechová ve farmových chovech. Srnci jsou schopni nekompromisně se v souboji o teritorium i zabít. Z toho úhlu pohledu je dobré se zamyslet nad skutečností etologie soužití člověka a zvěře.

NAPAJEDLA SLOUŽÍ NEJENOM ZVĚŘI

     Stále důležitější roli hrají umělá napajedla, jako zdroj pitné vody pro zvěř. Voda je jedním z limitujících faktorů návratu drobné zvěře do přírody a díky odvodňování zemědělské půdy v 70. a 80. letech se nyní projevuje její častý nedostatek.

NEPŮVODNÍ ŠELMY

     V současnosti rapidně narůstá početnost lišek, kun a invazivních druhů šelem (norek, psík mývalovitý, mýval,….) a proto se myslivci musí soustředit i na regulaci početnosti těchto šelem včetně těch nepůvodních. Díky aktivitě ekologických aktivistů však z zákona mohou tyto nepůvodní šelmy lovit pouze myslivečtí hospodáři a členové myslivecké stráže. Díky této hloupé chybě narůstá početnost invazivních druhů šelem, které likvidují drobnou zvěř a snůšky na zemi hnízdících ptáků.

KRMNÁ POLÍČKA

     Krmná políčka (biopásy) pro zvěř se již zelenají a budou koncem května zvěři poskytovat pastvu. Zemědělci mohou využívat podpory na zakládání biopásů pro zvěř. Myslivci se snaží přesvědčit zemědělce, aby věnovali pro tyto účely zejména nepravidelné okraje pozemků zvláště v blízkosti lesa. Nepravidelné okraje velkých pozemků nejsou vhodné pro intenzivní pěstování zrnin, jsou obtížně využitelné pro velkou mechanizaci a navíc na nich dochází ke zvýšeným škodám od zvěře. Je proto lépe tyto plochy rovnou vyčlenit pro zvěř a zajistit osetí vhodnými plodinami. Pro zemědělce to navíc přináší efekt snížených škod na porostech.

PLOCHY GMO KUKUŘICE ROSTOU.
JAKÝ MAJÍ VLIV NA ZVĚŘ?

     Celkové osevní plochy kukuřice mají vzrůstající trend, a to díky dobré uplatnitelnosti kukuřičného zrna a vzrůstající potřeby pro bioplynové stanice či na vývoz kukuřičné řezanky do německých bioplynek. Hlavním škůdcem kukuřice, proti kterému je nutno v teplých regionech zasahovat, je zavíječ kukuřičný. Jeho škody narůstají, larvy vyžírají stonek a palice kukuřice, čímž rostliny ztrácí stabilitu, poléhají a jsou více napadány plísněmi, které zanechávají v rostlinách jedovaté mykotoxiny, což způsobují zejména houby rodu fusarium a aspergilus. Plocha osetá kukuřicí odolnou vůči zavíječi kukuřičnému se udržuje pouze okolo 5% plochy. Rozvoji plochy odolných hybridů brání evropská administrativa, zbytečné kontroly a nesmyslný odpor ekologických aktivistů. Co je z pohledu ochrany přírody důležité, GMO kukuřici odolnou vůči zavíječi není nutno ošetřovat insekticidy, což je přínosné, protože insekticidy působí i na necílové organismy včetně hmyzu, zvěře i ostatních živočichů. Na každém hektaru ošetřené plochy insekticidy pak zbytečně zahynou miliardy hmyzu včetně dalšího vlivu na necílové organismy. Mnoho škod na polích přisuzovaných zvěří, je ve skutečnosti způsobeno obtížně kontrolovatelnými škůdci, tedy i zavíječem a zvěři jsou tyto škody přisouzeny, protože jsou na rozdíl od poškození škůdci vymahatelné. Protesty ekologických aktivistů mnohdy vycházejí z neznalosti problematiky ochrany rostlin, a jejich hlavní motivací je zviditelnění svých aktivit bez odborných argumentů.

PRÁCE MYSLIVECKÉHO HOSPODÁŘE

     Myslivecký hospodář vede průběžně evidenci o ulovené zvěři, o rozdělení zvěřiny a o vydaných plombách a lístcích o původu zvěře a podává pravidelně hlášení o probíhajícím lovu na tiskopisu Mysl/8 Státní správě myslivosti. Z předběžných výsledků letošního jara vyplývá, že byly zaznamenány nižší škody na porostech divokými prasaty a jejich počet se již nezvyšuje. Díky teplé zimě se však bude zvyšovat plodnost bachyň a lze předpokládat vyšší počty selat. Květnem začíná také lovecká sezóna. Od 16. 5. se myslivci zaměří na lov srnců I. věkové třídy. Předmětem lovu jsou pouze slabí „paličkáři“. Počet lovených kusů je stanoven individuálně pro každou honitbu na základě jarního sčítání zvěře. V honitbách s intenzivní dopravou je počet lovených kusů snížen o ztráty na silnicích, které mnohdy převyšují plánovaný odlov. Nejsou výjimkou honitby, ve kterých se díky vysokým ztrátám na silnicích a železnicích neloví srnčí zvěř vůbec. Myslivečtí hospodáři musí proto citlivě určovat počet kusů k lovu. Ulovené kusy, které vykazují příznaky onemocnění, či jsou nadměrně vyhublé, zejména v oblasti páteře a zadních běhů (končetin), musí myslivec nechat prohlédnout veterinárním lékařem. Všechna zvěřina před uvedením na trh je pod přísným veterinárním dozorem. Díky tomuto dohledu je možné exportovat do zemí EU.

Práce v lese

V lesním semenářství probíhá sběr semen osiky a jilmu. Podle odkvětu lez odhadnout úrodu semen dubu, buku, javoru, jasanu, smrku, jedle a douglasky. Je prováděna stratifikace semen lípy, habru a jasanu. Ve školkách se vysévá semeno osiky a jilmu. Pokračuje zastínění záhonů s vysetým semenem. Začíná pletí a kypření osetých záhonů nebo je použito selektivních herbicidů. Je nutno zajistit ochranu proti pozdním mrazům a škůdcům. Ve vyšších polohách je dokončováno zalesňování, při sázení jen chránit sazenice proti okusů. Dále je třeba po výsadbě naplánovat vyžínání či použití herbicidů. Vlhká místa jsou odvodňována příkopy. V ochraně lesa končí odkorňování lapáků na lýkohuby. Kontrolovat je nutno vývoj nalétlých lapáků lýkožroutem smrkovým a dle potřeby jsou káceny lapáky pro sesterské pokolení. Při příznivých klimatických podmínkách pro vývoj lýkožrouta smrkového začíná asanace kůrovcových lapáků za současného kácení nových lapáků. Důsledně je nutno vyhledávat stromy nalétlé lýkožroutem smrkovým nastojato a případní ohniska je nutno likvidovat. V případě rozšíření nad práh škodlivosti je nutno zasáhnout proti pilatce smrkové v rojení a ve stadiu mladých housenic. Končí kontrola lepování a v případě potřeby probíhá zásah proti housenkám mnišky a ploskohřbetky, při rašení dubů je nutno zasahnout proti housenkám obaleče dubového. Kontrola směřuje i k výsadbě smrků a borovic, kde je kontrolován výskyt klikoroha, který může způsobit velké škody okusem kůry mladých stromků. V suchých obdobích je nutno zajistit protipožární ochranu. Ve výrobě dříví je ukončena dodávka rychlokazných listnatých výřezů (buk, habr, bříza, olše, javor). Plynule přibližujeme a odvážíme hmotu z předmýtních a nahodilých těžeb. Hmotu atraktivní pro kůrovce asanujeme. Končíme zpracování průmyslové taxace vyznačené těžby pro příští rok. V přidružené výrobě po odkvětu postřikujeme ovocné stromy znovu proti strupovitosti a monilióze. Proti savému hmyzu postřikujeme systémovými insekticidy. Včelstva překládáme postupně do medníků a připravujeme se na rojové období. Vkládáme stavební rámky. Připravujeme včelstva na kočování za akátovou snůškou. Přikrmujeme kapry a pstruhy. Na pstruhových tocích odchytáváme nežádoucí ryby.

Práce V ZĚMĚDĚLSTVÍ

     Řepková pole jsou v plném květu, ukazují na vysoké osevní plochy hlavní tržní plodiny rostlinné výroby. Začátkem května postupně vzchází porosty jarní řepky, olejného lnu, slunečnice, kukuřice a cukrovky, které byly seté v polovině dubna a agronomové u nich sledují výskyt škůdců, zejména dřepčíků, kteří dokáží při nedůsledné kontrole porosty zcela zlikvidovat. Začátkem května jsou porosty ozimé pšenice ošetřovány ve fázi druhého kolénka fungicidy s cílem udržet zdravou listovou plochu, která je předpokladem dobrého výnosu a kvality produkce. Při zanedbání ochrany porostů se rychle ze spodních listových pater rozšiřuje padlí a braničnatky (hlavní houbové choroby), které mohou způsobit až 40 % výnosové ztráty a ztrátu objemové hmotnosti zrna jako základního parametru při výkupu zrna. Porosty máku byly částečně poškozené přízemními mrazíky, a tak probíhá inventarizace porostů a případně jejich zaorávky. U máku agronomové kontrolují nálet krytonosce kořenového, bejlomorek a dalších škůdců, protože ti mají vysoký podíl na snížení výnosu. V sadech po odkvětu probíhají aplikace fungicidů proti strupovitosti a monilióze jabloní. Začíná nelétávat savý hmyz (mery a mšice) proti kterým je nutno zasáhnout systémovými insekticidy.

Práce VE VČELAŘSTVÍ

     Včelaři přikládají na úly nástavce (medníky), nastává hlavní období sběru květového medu. Včelaři se připravují na rojové období a do úlů vkládají stavební rámky, které pomohou monitorovat stavební aktivitu jako hlavní signál rojové aktivity včelstva.

     Dokvétají ovocné stromy, smetanka lékařská, bob obecný, ozimá řepka, svazenka, trnovník akát, javor, hloh. Včelstvo postupně přináší do úlu pyl a nektar, které přeměňuje na med, a pokud naplní úložné prostory a nemá dostatečný prostor na stavbu, nastává rojení, které je pro včelaře nežádoucí. Ve včelstvu tak vždy musí zůstat určitý prostor pro ukládání zásob a dostatečný stavební prostor. Matka v tomto období klade až 1500 vajíček za den. Před rojením dělnice budují matečníky, které jsou matkou zakládány vajíčky a včely krmičky je krmí mateří kašičkou tak, že v nich budoucí matky plavou. Roj vzniká oddělením části včelstva se starou matkou. Ještě předtím nová vylíhlá matka provede průzkumný prolet a asi za týden provede snubní prolet, při kterém se spáří s 5-10 trubci, aby nedošlo k „rodinnému oplození“. Matka si uchová sperma od trubců po celý život, který trvá 3-5 let. Včelař si však matku uchovává jen 2-3 let, protože to jsou nejlepší léta jejího kladení. V minulé době se odchytávali roje ve větší míře, nebyl promyšlen vhodný způsob množení včelstev.

Oddělek je vytvořené včelstvo včelařem, a to tak, že se odeberou plodové plástve, na kterých jsou mladušky. Do prázdného úlu se přidají asi 3 plástve a doplní se rámky s mezistěnami a na kraj i soušemi. Po dni osiření od původní matky se přidá v přidávací klícce matka nová, uměle vychovaná. Klícka je z části drátovaná a z části vyplněná medocukrovým těstem, přes který se postupně včelstvo spojí s matkou a zvyknou si tak pozvolna na nový pach včelstva.

     Květen, časné léto, je typický pro první stáčení medu. Pokud je už med zralý, což znamená, že voda obsažená v medu je pod hranicí 18 %, tak můžeme stáčet. Je-li med zralý, poznáme tak, že 1/3 rámku už je zavíčkovaná. Nejlepší pomůckou, pro zjištění, kolik je procent v medu, je refraktometr. V této době vznikají především jednodruhové medy, umí-li včelař podchytit dobu přínosu nektaru z jednoho druhu dřeviny či byliny. Pokud nevytočíme první zralý med, tak musíme v úle vytvořit dostatek prostoru přidáním nástavku s rámky opatřené mezistěnami. Pyl je dalším žádaným produktem na trhu.

ZLATÁ SRNČÍ TROFEJ - VĚDOMOSTNÍ SOUTĚŽ PRO DĚTI A MLÁDEŽ

     V měsíci květnu probíhají okresní kola dětské vědomostní soutěže o „Zlatou srnčí trofej“. Jedná se o vědomostní soutěž v několika kategoriích pro děti a mládež na ZŠ, ve kterých mohou uplatnit a rozvinout své znalosti o přírodě, přírodních dějích, ochraně přírody, zvěři a myslivosti. Děti se učí poznávat jednotlivé druhy bylin, stromů, keřů, ptáků, hmyzu a zvěře. Ti nejlepší pak postupují do celorepublikového kola soutěže, které probíhá během letních prázdnin.

Co dalšího se děje v honitbách?

V první polovině května:

- přilétá křepelka, ťuhýk obecný a rorýs

- hnízdí například koroptev polní, bažant obecný, polák velký, tetřev hlušec, tetřívek obecný, jeřábek lesní, poštolka obecná

- kvete buk lesní, modřín

- probíhají první lety chroustů

- na polích probíhá kvalitativní přihnojování potravinářských pšenic dusíkatými hnojivy, obiloviny jsou ošetřovány fungicidy proti houbovým chorobám a insekticidy proti mšicím a kohoutkovi, dále je prováděno herbicidní ošetření jarních obilovin, brambor, kukuřic a slunečnic

- včelaři vytáčí po odvíčkování rámků první květový med

V druhé polovině května:

- začíná kvést smrk ztepilý

- hnízdí jiřička obecná, lelek lesní, krahujec obecný, bekasína otavní, mnoho druhů ptáků vyvádí mláďata

- kvete dub lesní, akát, jírovec maďal

- koncem května začíná kladení srnčat, kvete dub letní

- na polích probíhají proorávky brambor a jsou dokončována pesticidní ošetření později setých plodin

- v čerstvých výsadbách jehličnanů je prováděna insekticidní ochrana proti klikorohu borovému

- lesníci kácejí lapáky na odchyt lýkožrouta smrkového a dále jsou rozmístěny feromonové lapače pro monitoring letu lýkožrouta smrkového

2. 5. Mezinárodní den ptačího zpěvu

3. 5. Den slunce

15. 5. Mezinárodní den rodiny

21. 5. Světový den kulturní rozmanitosti

24. 5. Evropský den parků

25. 5. Den Afriky

31. 5. Den otevírání studánek

V první polovině června:

- začíná červen měsíc myslivosti, den dětí

- líhnou se bažantíci, koroptve, kachňata, tetřevi, tetřívci, …

- srny ve vyšších polohách kladou srnčata, jelení laně kladou kolouchy

- hnízdí ostříž lesní

- kvetou řeřáby, bez černý, jedlý kaštan

- daňkům roste paroží, jelenům dorůstá paroží a starší jeleni začínají s vytloukáním

- brambory a cukrovka jsou ošetřovány proti houbovým chorobám a škůdcům, v porostech kukuřice je sledován nálet zavíječe a při překročení prahu škodlivosti jsou plošně aplikovány v kukuřicích insekticidy, v ovocných sadech je opakovaně prováděná ochrana proti škůdcům a chorobám

V druhé polovině června:

- začíná páření medvědů

- hnízdí žluva hajní, včelojed lesní, většina našich pěvců, podruhé hnízdí holub hřivnáč

- kvetou lípy - pro včelaře tím končí pravá medonosná sezóna, po odkvětu lip začíná období sběru medovicového (tmavého lesního) medu

- v teplejších oblastech probíhá příprava na žně, dozrávají porosty ozimého ječmene a řepky, jsou plánovány desikace porostů řepky, porosty brambor jsou ošetřovány proti chorobám a škůdcům

květnové a červnové pranostiky
z knihy Jaromíra Kovaříka - Zvěř, lov
a myslivost v české lidové slovesné kultuře:

Filipa Jakuba mráz - to obilí plný klas.

O svatém Mamertu zima už šla k čertu.

Před Servácem není léta, po Serváci s mrazy veta.

Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.

Svatí Servác, Pankrác a Bonifác, ledoví bratři, přinesou chladna jak se patří.

Žofie vína upije. Svatá Žofie políčka často zalije.

Na svatého Marka schová se v žitě vranka, na svatého Jana schová se v žitě vrána.

Havlovo žito, Urbanův oves, co z toho bude, potom mi pověz.

Studený máj - v stodole ráj. V máji aby ani pastýřova hůl neoschla.

Májová vlažička - naroste travička; májový deštíček - poroste chlebíček.

Když máj vláhy nedá, červen se jí předá.

Může-li se na začátku května schovat vrána v žitě, lze očekávat dobrou žeň.

Suchý květen, suchý rok

Pláče-li červen a neoschne žitko, v zajících, koroptvích budem mít řídko.

Když červen sluncem pohostí, úroda bude v hojnosti. Hřímá-li v červnu, zvede se obilí. Chladný květen, červen vlažný - je pro sýpky, sudy blažný. Červen studený - sedlák krčí rameny. Pláče-li Medard i ječmen zapláče.

Déšť o svatém Vítu škodí ječmenu i žitu. O svatém Vítu půl zrna v žitu. Svatý Vít vymetá ovísek. Nesej na svatého Víta, škoda žita. Svatý Vít káže síct, svatý Jan seče sám.

Do Jana Křtitele nechval ječmene. O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká. Nekuká-li kukačka před sv. Janem, bude neúrodný rok. Čím déle kukačka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.

Na svatého Aloise poseč louku, neboj se! Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi. Na svatého Antonína broušení kos započíná. Prší-li na svatého Petra a Pavla, bude mnoho myší, urodí se hodně hub. Když pes v břiše, v střevách má kroucení, trávu jí, vyje, strojí skučení, řídko toho chyba bývá, že potom déšť přicházívá.

Ing. Jiří Šilha, mobil: 604 953 043
e-mail: jiri.silha@centrum.cz